Fotek se mi nepodařilo mnoho, chtěla bych to napřesrok vylepšit (ale to je klasickej problém: když se dějí zajímavé věci a mám co dělat, ani mi focení na mysl nepřijde).
Začátek května. Jaro začlo parádně, dobromysl vylézá z louky, záhony jsou vypleté a oseté a sekání už začalo. Dost bylin pomrzlo kvůli pozdním holomrazům, ale jinak všecko vypadá nadějně....
Louka je plná bylin, spousty různých. Kromě kontryhele tam roste třeba jitrocel, jetely, řebříček, třezalka, řeřicha..... a mnohé jiné. Barvy si louka ladí hlavně do žluté a modré. A bzučí tu spousta hmyzu, lezou pavouci a ještěrky....
Červen. Deště se nám většinu roku vyhýbaly, tohle je typickej pohled i když už to vypadalo nadějně: déšť jde okolo, setmí se, hřmí a vidíme jak voda padá za severními kopci... (no ale párkrát přecejen zapršelo, abych počasí nekřivdila).
Růže stolistá na záhoně v lese. Je tuze statečná, doufám že to zvládne (a příští rok už se mi snad opravdu podaří přesadit ji na nějaké lepší místo).
Takhle ten lesní záhon vypadá z dálky, asi o dva týdny později.
A všude jsou třešně obalené plody. Kdysi tu byla třešňová alej, zbylo po ní několik prastarých umírajících stromů a desítky semenáčů různé velikosti a různé velikosti a chuti třešní, od malých trpkých ptáčnic po světlé sladké a šťavnaté........
Stejný lesní záhon, i s maringotkou v pozadí (několik let mi byla útočištěm, teď snad poslouží kamarádům, jen na trochu jiném místě). Vděčnost.
Září. Sucho trvá, schnou i keře v lese, o loukách a záhonech ani nemluvě. Byliny jsou rády že přežívají, moc se mi jich nasbírat nepodařilo. Javory a břízy taky pomalu shazují listy, ale duby mají hluboké kořeny a pořád vypadají víceméně spokojeně. Je jich v lese celkem dost a jsou moc krásné. Co nejvíc jich chceme při obnově lesa zachovat (a ještě přidat lípy, ořešáky, buky, jedle....)
Zářijový obrázek je z jiného lesa blízkého mému srdci: z toho, co roste na úpatí Děčínského Sněžníku a kde jsem v dětství trávila spoustu času. Michaelský den s ranní mlhou v údolí a sluncem nad kopci.
Trnky zralé už na začátku října (všechno je letos tuze brzo).
A další kolo trnek o dva týdny později.
Letošní loučení s lesem. První mrazíky. Keře jsou zasazené, byliny snad vydržej, a nezbývá než doufat že zima přinese hodně sněhu a ten pak bude pomaličku tát. Aby stromy nějak dohnaly letošní žízeň.
Díky. A těším se na jaro :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat