pátek 2. prosince 2016

Zlatý hojivý sluníčka. A z nich hojivej balzám.



Neboli měsíček zahradní, Calendula officinalis. Letnička, která pochází z jižní Evropy. A už od středověku se u nás pěstuje, v zahrádkách na ozdobu i v klášterních zahradách pro své léčivé účinky.
Můžeme ho sít od dubna do května, má radši vlhčí a úrodnější půdu a slunce, ale vlastně se vyrovná skoro se vším. Když budu chtít dobře využít prostor, tak zaseju po několika semenech do hnízd ve sponu 20 krát 30 cm, ale jen tak ho rozházet po povrchu taky funguje. Když ho ještě jako malý včas vyjednotím, poroste líp; ale když to nestihnu, už je lepší do zapojeného porostu nezasahovat, pak se s tím těžko vyrovnává a polehne. Kvete žlutými až oranžovými květy, od června až do mrazu. Postupně se květy zmenšují.


Měsíček je překrásná rostlina, a hodí se ho vysít i kolem záhonů a jako zelené hnojení. Odpuzuje háďátka a pomáhá proti plísním, a když už je porost zapojený, krásně pokryje záhon a plevele nemají šanci. Sice se v dalším roce sám vysemení, ale rostlinky jsou křehké a s mělkými kořeny, a tak vůbec není obtížné je vyplít.
Sklízí se květy, buďto celé úbory, nebo jen jazykovité květy po obvodu. Jen oranžové, žluté prý nejsou léčivé. Nejlíp před polednem, když oschnou. Při sušení by teplota neměla být moc vysoká, aby nezmizely obsažené silice. A taky je třeba ho sušit v temnu, protože jinak by vyblednul.
Měsíček je hlavně rostlina hojivá, používá se nejčastěji zvnějšku na poraněnou kůži, působí proti plísním a bakteriím, pomáhá proti svědění a uklidňuje. Uklidňuje i trávení, játra a žlučník. Používal se i k falšování šafránu, rozpuštěný v tuku taky barví nažluto.

A jak s tím balzámem: Tradovaný recept na měsíčkovou mast používá vepřové sádlo, což by mi nevadilo, kdybych měla prase domácí, o kterém bych věděla, že žilo zdravě a spokojeně. Což nemám. A taky se zahřívá na velkou teplotu, a to si myslím, že si měsíček nezaslouží (obsahuje sice pryskyřice, které se vyrovnají s kdečím, ale taky silici, která je princezna citlivá a vařit by se možná nemusela). Každopádně jsou to lákdy rozpustné v tuku, případně v alkoholu, a louhovat je ve vodě nebude to pravé.
Po pár letech jsem zakotvila u receptu, kterej mi přijde dokonalej a vylepšení už mě nenapadá. I když, kdo ví....


Jako základ používám bambucké máslo. Protože měsíček podezřívám, že je to bylina s jupiterskou signaturou, začínám s přípravou ve čtvrtek, tedy v jupiterský den. Ve vodní lázni v troubě zapnuté na minimum (což může být cca 40-50°C) rozpustím sklenici bambuckého másla a nacpu do ní měsíčku, co se vejde, a nechám vychladnout. A potom každý další den, ráno i večer, sklenici znovu zahřeju a obsah promíchám, a domlouvám mu aby se povedl. Po týdnu (zas ve čtvrtek :-) ) to zcedím, přidám levandulovou silici, a pak nechávám chladnout a šlehám do ztuhnutí.


Měsíček má účinky hojivé a dezinfekční. Bambucké máslo taky, a kromě toho zvláčňuje, chrání před slunečními paprsky (SPF 4). Levandule uklidňuje tělo i nervy, hojí, pomáhá proti svědění a křečím, taky desinfikuje. Takže celej tenhle zázrak je dokonalej na ruce rozbitý z práce (pro zahradníka přesně to co je třeba), na spáleniny od sluníčka, odřeniny, štípance, ekzémy a vyrážky, na opruzenej zadek u dětí, pravděpodobně pomůže i na kožní plísně (i když tam bych použila i něco brutálnějšího)... a i jako univerzální ochranné a zvláčňující mazadlo.