pátek 2. prosince 2016

Zlatý hojivý sluníčka. A z nich hojivej balzám.



Neboli měsíček zahradní, Calendula officinalis. Letnička, která pochází z jižní Evropy. A už od středověku se u nás pěstuje, v zahrádkách na ozdobu i v klášterních zahradách pro své léčivé účinky.
Můžeme ho sít od dubna do května, má radši vlhčí a úrodnější půdu a slunce, ale vlastně se vyrovná skoro se vším. Když budu chtít dobře využít prostor, tak zaseju po několika semenech do hnízd ve sponu 20 krát 30 cm, ale jen tak ho rozházet po povrchu taky funguje. Když ho ještě jako malý včas vyjednotím, poroste líp; ale když to nestihnu, už je lepší do zapojeného porostu nezasahovat, pak se s tím těžko vyrovnává a polehne. Kvete žlutými až oranžovými květy, od června až do mrazu. Postupně se květy zmenšují.


Měsíček je překrásná rostlina, a hodí se ho vysít i kolem záhonů a jako zelené hnojení. Odpuzuje háďátka a pomáhá proti plísním, a když už je porost zapojený, krásně pokryje záhon a plevele nemají šanci. Sice se v dalším roce sám vysemení, ale rostlinky jsou křehké a s mělkými kořeny, a tak vůbec není obtížné je vyplít.
Sklízí se květy, buďto celé úbory, nebo jen jazykovité květy po obvodu. Jen oranžové, žluté prý nejsou léčivé. Nejlíp před polednem, když oschnou. Při sušení by teplota neměla být moc vysoká, aby nezmizely obsažené silice. A taky je třeba ho sušit v temnu, protože jinak by vyblednul.
Měsíček je hlavně rostlina hojivá, používá se nejčastěji zvnějšku na poraněnou kůži, působí proti plísním a bakteriím, pomáhá proti svědění a uklidňuje. Uklidňuje i trávení, játra a žlučník. Používal se i k falšování šafránu, rozpuštěný v tuku taky barví nažluto.

A jak s tím balzámem: Tradovaný recept na měsíčkovou mast používá vepřové sádlo, což by mi nevadilo, kdybych měla prase domácí, o kterém bych věděla, že žilo zdravě a spokojeně. Což nemám. A taky se zahřívá na velkou teplotu, a to si myslím, že si měsíček nezaslouží (obsahuje sice pryskyřice, které se vyrovnají s kdečím, ale taky silici, která je princezna citlivá a vařit by se možná nemusela). Každopádně jsou to lákdy rozpustné v tuku, případně v alkoholu, a louhovat je ve vodě nebude to pravé.
Po pár letech jsem zakotvila u receptu, kterej mi přijde dokonalej a vylepšení už mě nenapadá. I když, kdo ví....


Jako základ používám bambucké máslo. Protože měsíček podezřívám, že je to bylina s jupiterskou signaturou, začínám s přípravou ve čtvrtek, tedy v jupiterský den. Ve vodní lázni v troubě zapnuté na minimum (což může být cca 40-50°C) rozpustím sklenici bambuckého másla a nacpu do ní měsíčku, co se vejde, a nechám vychladnout. A potom každý další den, ráno i večer, sklenici znovu zahřeju a obsah promíchám, a domlouvám mu aby se povedl. Po týdnu (zas ve čtvrtek :-) ) to zcedím, přidám levandulovou silici, a pak nechávám chladnout a šlehám do ztuhnutí.


Měsíček má účinky hojivé a dezinfekční. Bambucké máslo taky, a kromě toho zvláčňuje, chrání před slunečními paprsky (SPF 4). Levandule uklidňuje tělo i nervy, hojí, pomáhá proti svědění a křečím, taky desinfikuje. Takže celej tenhle zázrak je dokonalej na ruce rozbitý z práce (pro zahradníka přesně to co je třeba), na spáleniny od sluníčka, odřeniny, štípance, ekzémy a vyrážky, na opruzenej zadek u dětí, pravděpodobně pomůže i na kožní plísně (i když tam bych použila i něco brutálnějšího)... a i jako univerzální ochranné a zvláčňující mazadlo.


úterý 1. listopadu 2016

Trnkový sirup

Trnka je překrásnej keř. Vlastně ovocnej, ale ne tak docela. Společně s hlohem je mnohem víc hradba a hranice než jen ovoce. A když se na kterýkoliv z nich dívám v zimě po opadu listů, působí dojmem mečů a kopí a neprostupný hradby. Prostě parádní marsická rostlina.

Trnkové listí a hrabanka zpod keřů má prý spoustu éterných sil, a proto je nejlepší hnojivo pro oslabené stromy.


Trnková šťáva vypadá jako krev, i se trochu sráží jako krev. A má železitou stahující chuť, člověk se nemůže zbavit představy rezavých hřebíků. A je to parádní životabudič a vůbec pomáhá postavit se do světa. A v neposlední řadě je to tuze dobré.

Sirup z trnek se mi vyfotit nepovedlo, je tma, zítra jedu zas pryč takže to nestihnu,a ta krásně rudá proti světlu je při pokusech nějak to osvítit nudně tmavá. Tak aspoň brána do nebe, co vede z Kouzelného lesa....

čtvrtek 8. září 2016

Mast proti křečovým žilám


Loni v létě jsem s D. vedla řeč o tom, že se pokoušel dělat mast na křečové žíly, a že se to úplně nezadařilo a zplesnivělo mu to. A že nutná surovina jsou celé natě měsíčku. Inu, slíbila jsem mu, že pokus provedu a výsledek mu donesu.

Měsíčkovou nať jsem luhovala ve slunečnicovém oleji tři dny a vždycky ráno a večer jsem to na dvě hodiny nechala hřát při 50°C. Zcezený olej jsem zahustila voskem, přidala éterické oleje (kvůli konzervaci a hlavně kvůli lepším účinkům) a část dala jemu, část své mamince. Ta se podělila s kolegyněmi v klubu důchodců (většina členů jsou bývalé učitelky), vzbudilo to nadšení, a od té doby mě dámy opakovaně a průběžně žádají o novou dávku.

Receptura se postupně vyvíjí a mění, v závislosti na tom, co nám roste v lese. A tu je dnešní verze (schválně jestli poznáte, která bylina tam je kromě měsíčku a popence?)


A celý recept dnešního dne:
Slunečnicový olej, ve kterém se tři dny louhovaly nadrobno nasekané byliny při 50°C, scedím a zvážím. Přidám tam 10% včelího vosku a zahřívám a míchám do rozpuštění.
Vmíchám směs éterických olejů (2%) a plním do kelímků.

A co je ve směsi? Hlavně cypřiš (jeden z nejlepších prostředků na trable s cévama), potom levandule a petitgrain (ve směsi se synergicky podporují, působí proti křečím a uvolňují) a jalovec (pomáhá proti otokům a čistí).

A domácí úkol mám splněný, maminčiny kolegyně už se můžou těšit :-)

Takhle vypadá Kouzelný les začátkem září...



sobota 30. července 2016

Parfémy sedmi planet


Tedy, ty parfémy, co jsem o nich psala v předchozím příspěvku....

Jsou vytvořené tak, aby byly co nejvěrnějším obrazem sedmi planet (nakolik jsem toho byla schopná). První byl obraz a nálada dané planety, kterou jsem chtěla zobrazit pomocí vůní. Parfém má i účinky na psychiku, které odpovídají působení dané planety. A přednostně (nikoliv však výhradně) jsem použila esence rostlin, které mají příslušné planetární signatury.



Saturn
Věčnost, počátek a konec. První obraz, který mi přišel na mysl, byly kopce u nás v Lužických horách, kolem Šébru. Letní den, modrá nekonečná obloha, žízeň a sucho, k nebi čnící suché polámané stromy a na zemi hromady větví vybělených časem tak, že působí jako hromady kostí. A mezi tím rostou mladé stromy a paseky jsou fialové záplavami náprstníků. Vůně pryskyřice a nekonečného času.
(hlava: pelyněk, slaměnka, konopí; srdce: směs jehličnanů a stálezelených keřů; základ: myrha a nard)

Slunce
Má tři vrstvy: První je teplo. Pocit rudého tepla za zavřenými očními víčky, když ležím na letním slunci. Druhá je světlo. Když oči otevřu a vidím zlatou a modrou a zelenou, včely bzučí v lipových květech a prosluněná krajina dýchá vůni kvetoucích luk. A třetí je vzpřimující síla Slunce, Já jsem. Bdělé vědomí.
(benzoe, med, vosk; květiny v čele s lípou a heřmánkem; různá sluneční koření v čele s vavřínem)

Měsíc
Chladná hladina temné tůně v lese, na které se odráží měsíc v úplňku ; mech, vlhká hlína, puškvorec, lekníny, cáry mlhy, bílé paprsky měsíčního světla…. Ženskost, sny, podvědomí. Dětství a nevinnost. Panenská Artemis běžící lesem.
(santal a pačuli v základu; šťavnatá zeleň a mech předvedená směsí bylin; bílé květy – lotos, jasmín, ylang, neroli)

Mars
Mužská síla. Jako by teplo Slunce dostalo směr. Chtěla jsem se dotknout obrazu kovárny, ohně, železa. A pak pevný neochvějný základ, ze kterého vyráží přesně směrovaná síla. Tahle vůně nemá za úkol být prvoplánově příjemná, první ráně do nosu se nedá vyhnout. Ale za ní jde oheň, vůle a jistota.
(hlava: černý rybíz; srdce: směs horkých prašných koření; základ: labdanum s mimózou)

Merkur
Vzduch, pohyb, rychlost, dýchání, komunikace, logika a vtip. Asklepiova okřídlená hůl se dvěma hady: z růžového dřeva, s levandulí a šalvějí, pro harmonizaci a očistu. Na ní luční máta a bazalka pro myšlení a pohyb. A křídla pro nádech a dálky a spojení s nebesy (koneckonců Merkur je posel bohů): kadidlo a různé eukalypty a tak.

Jupiter
Harmonie, sjednocení, stabilita, nadhled. Císař sedící na trůně. Zlatý, hřejivý. Jistota a klid.
(amyris a cedr v základu; růžové dřevo, piment, mrkev, oregano, tulsi… jako stabilní kmen; a šafrán a afrikán jako královská koruna).

Venuše
Krása, ženskost. City, barvy, fantazie. Venuše má v popisu práce být krásná a vonět, pro ni je parfém nejpřirozenější. Tři tváře ženy: bílá, panna, ještě neprojevený ideál (růže, med, vosk). Červená, matka, tvůrčí žena ve světě (geranium, myrta, majoránka). Černá, baba, už s přijatou a uchopenou moudrostí světa (cypřiš, žlutodřev, levandule).

Jak voní planety


Před pár lety jsem psala na Akademii Tabor diplomku o čichu a jeho významu pro lidskou duši. Maličko se mi teoretická práce zvrtla, nakonec jsem k diplomce vytvořila a přiložila sedm vůní k sedmi kulturním epochám (protože co by to bylo za diplomku, kdyby v ní nebyly obrázky a žádná rozumná zápletka - a vůně jsou přecejenom ještě lepší).

Oponenta mi tenkrát dělal Zbyněk Šedivý z Nobilis Tilia. A ten přišel s nápadem, jestli bych neuměla namíchat vůně planet. No tak jasně že jo :-)

 
Celé to trvalo asi tři roky, poněvadž takový projekt nejde jen tak z fleku vyšvihnout. To chce přemýšlet, čichat, snít, číst a povídat si a přemýšlet a čichat (koneckonců těch sedm planet souvisí se sedmi čakrami, dny v týdnu, archetypy, sedmi archanděly, a pravděpodobně i sedm havranů a sedm trpaslíků s tím má co do činění; prostě způsob, kterak rozškatulkovat nekonečný svět na sedm uchopitelnějších částí),
něco namíchat, nechat to uležet, občas to někomu ukázat a něco na tom změnit, zas to nechat uležet a v případě, že se mi dostane do rukou éterický olej co jsem ještě necítila a tuze by některé z těch planet slušel, tak to znova předělat.…

 
Takže. Je to vlastně hotové (leda že by mě ještě napadnul nějaký geniální plán, nebo se ke mě dostala vůně co jsem ještě necítila a musela bych ji do některé kompozice vmáčknout) a myslím, že na některých už ani není moc co vylepšit (a to už je co říct, poněvadž jsem věčně hledající nespokojenec). 

 
Jsou to 5ml kelímky s tuhým parfémem. Celé je to ze směsi éterických olejů a absolue, z včelího vosku a z jojobového oleje. A holky z textilní dílny v Camphillu na soutoku k tomu udělaly parádní plstěná pouzdérka.

 
A jednoho dne k tomu nejspíš bude i brožurka. S obrázky, verši, náměty na meditaci a použití (a i tisíc slonů možná přijde). Možností je plno, hravost tuze veliká, cílevědomost ani ne. Ale ono to nějak dopadne :-)